Zde se nacházíte: úvod » památky » kolonády

Lázeňské kolonády

Karlovy Vary jsou známé také jako město kolonád. Při procházkách historickým centrem najdete všechny čtyři kolonády nedaleko od sebe. Můžete si je prohlédnout během jedné z našich procházek.

Sadová kolonáda (1880, Fellner a Helmer)

Sloužila jako promenáda Blanenského pavilonu, který byl v šedesátých letech 20. století zbourán. Kolonáda naštěstí stojí dodnes, možná i díky celkové rekonstrukci. Přímo pod střechou kolonády, nebo v její blízkosti najdete tři léčivé prameny.

Název pramene	Popis pramene
Pramen Hadí 30°C	S tímto pramenem se lázeňští hosté setkávají od roku 2001, obsahuje méně minerálů než ostatní prameny, ale větší množství CO2. Z hadí tlamy vytéká přímo v Sadové kolonádě.
Pramen Sadový 47,4°C	V půlce 19. století vytryskl při hloubení základů pro Vojenský lázeňský ústav. Původně se jmenoval Císařský pramen. Vytéká v prostorách VLÚ vedle kolonády. Je přístupný od 6:00 do 18:30 každý den.
Pramen Sadový 60°C	Byl objeven v druhé polovině 19. století při stavbě Lázní III. Své nynější jméno má od konce 2. světové války. Dříve se jmenoval Lázeňský, poté nesl jméno Františka Josefa I. Altán s pramenem najdete mezi Lázněmi III a Mlýnskou kolonádou.

Mlýnská kolonáda (1871 – 1881, Josef Zítek)

Původní Zítkova vize o podobě neorenesanční stavby se podstatně lišila od její konečné podoby. Slavný architekt ji původně zamýšlel jako dvoupodlažní a ještě honosnější. Kolonáda po svém dokončení nebyla přijata s nadšením, prý neladila s charakterem lázeňského centra. Co by si asi tehdejší kritikové pomysleli o hotelu Thermal?!

Po prodloužení ke Skalnímu prameni v roce 1893 měří 132 m. Pod její střechou, kterou nese 124 korintských sloupů, se nachází orchestřiště a pět minerálních pramenů. Zdobí ji alegorické plastiky a sochy.

Název pramene	Popis pramene
Pramen Skalní 53°C	Do roku 1845 vyvěral v říčce Teplé. Po terénních úpravách byla jeho voda přivedena do míst dnešní Mlýnské kolonády.
Pramen Libuše 62°C	Původně nazývaný pramen Alžbětiných růží. Vznikl spojením čtyř menších pramenů.
Pramen Kníže Václav I. 65°C	Voda tohoto zřídla byla využívána k výrobě karlovarské léčivé soli. Koncem 18. století se prý svou vydatností a silou mohl měřit s Vřídlem. Kníže Václav je vyveden do dvou pramenních váz. Kníže Václav II vytéká před kolonádou naproti orchestřišti.
Pramen Kníže Václav II. 58°C
Pramen Mlýnský 56°C	Už od 16. století je užíván k lázeňské léčbě. Dříve hlavně ke koupelím. Vodu z oblíbeného pramene bylo kdysi možné koupit téměř ve všech českých lékárnách.
Pramen Rusalka 60°C	Od 16. století do roku 1945 se jmenoval Nový pramen. Voda z něho vyvěrající byla svého času více oblíbená než ta z Mlýnského pramene. Měl i svou kolonádu Nového pramene, která byla později přestavena a pojmenována jako Mlýnská.

Tržní kolonáda (1883, Fellner a Helmer)

Dřevěná stavba, postavená ve švýcarském stylu, měla podle plánu zastřešovat zřídla jen pár let. Když už však stála nad prameny Tržním a Karla IV. více než sto let, přistoupilo město ke kompletní rekonstrukci.

Název pramene	Popis pramene
Pramen Tržní 62°C	Pramen se od svého objevení (1838) několikrát ztratil a znovu objevil. Uskutečnilo se několik vrtů, díky nimž může být i dnes lázeňskými lékaři předepisován.
Pramen Karla IV. 64°C	Léčivé schopnosti tohoto zřídla možná přispěly k rozhodnutí císaře Karla IV. vybudovat zde lázně. O objevení Karlových Varů vypovídá reliéf umístěný nad pramenem.

Zámecká kolonáda (1911-1913, Friedrich Ohmann)

Najdete ji nad kolonádou Tržní. Má dvě části: kolonádu Horního pramene a kolonádu Dolního pramene. Ve vnitřních prostorách té dolní je umístěn reliéf Ducha pramenů. Kolonáda byla dlouhá léta uzavřena. Veřejnosti je opět zpřístupněna od roku 2001, kdy prošla celkovou rekonstrukcí.

Název pramene	Popis pramene
Pramen Zámecký dolní 55°C	Prakticky se jedná o jeden pramen, který je sveden do dvou váz. Avšak díky větší nadmořské výšce horního vývěru a fyzikálním zákonitostem, má Zámecký horní pramen jinou teplotu i obsah CO2 než jeho dolní varianta. Dolní Zámecký pramen je pro veřejnost přiveden na tržní kolonádu. Vývěr v kolonádě Zámecké je určen pouze pro klienty Zámeckých lázní. Plastiku ducha pramenů bohužel neuvidíte.
Pramen Zámecký horní 50°C

Název pramene

Popis pramene

Pramen Zámecký dolní 55°C

Prakticky se jedná o jeden pramen, který je sveden do dvou váz. Avšak díky větší nadmořské výšce horního vývěru a fyzikálním zákonitostem, má Zámecký horní pramen jinou teplotu i obsah CO2 než jeho dolní varianta. Dolní Zámecký pramen je pro veřejnost přiveden na tržní kolonádu. Vývěr v kolonádě Zámecké je určen pouze pro klienty Zámeckých lázní. Plastiku ducha pramenů bohužel neuvidíte.

Pramen Zámecký horní 50°C

Vřídelní kolonáda (1969 - 1975, prof. Votruba)

Gejzír horké minerální vody krylo od 16. století už mnoho staveb: barokní budova, empírová kolonáda, litinová či provizorní dřevěná kolonáda. Další a prozatím poslední stavba obklopující vřídlo pochází z konce 60. let 20. století.

Pod podlahou kolonády se nalézá místo pro čerpání, rozvod a tepelnou regulaci vřídelní vody. Jsou zde i prostory kde vřídlovcem „obrůstají“ karlovarské suvenýry. Ve staré části vřídelního podzemí bude v blízké době znovu zpřístupněna exkursní trasa.

Název pramene	Popis pramene
Vřídlo 72°C	Tento gejzír vydá za minutu průměrně 2000 litrů minerální vody. Dnes je jediným pramenem využívaným ke koupelím. Vřídlo se ale užívá i při pitné kúře. V prostoru kolonády je umístěno celkem 5 nádob s vřídelní vodou o teplotách 72, 57 a 41oC. Sloupec vřídelní vody je díky tlaku schopen vytrysknout až do výšky 12 metrů.